sdhjerlochovice@seznam.cz

SDH Jerlochovice
Jerlochovice 99
Fulnek  74245

Historie SDH Jerlochovice

3-IMG_0005.jpg
IMG_0002.jpg
2-IMG_0002.jpg

HISTORIE SBORU

Píše se rok 1239, kdy byla podle ověřených záznamů založena zřejmě farářem Gerlachem obec, podle nějž byla i pojmenována a v níž se dnes pod českým názvem Jerlochovice.

 Úvodem mi však dovolte pár vět o historii obce. V listině z roku 1293 je uveden jako zakladatel farář Gerlach. Brzy potom, co páni z Lichtenburgu od krále Jana Lucemburského v roce 1316 ze zboží fulneckého byli sehnáni, noví páni Jan a Drslav. Bratři z kravař vzdali v roce 1329 lán v Gerlachově a desátek ze dvoru ve Fulneku faráři fulneckému. Kostel byl původně dřevěný, v roce 1316 vystavěli dnešní kostel nanebevzetí panny Marie již zmiňovaní páni z Kravař. Fara byla původně samostatná, přičiněním Drslava z Kravař pak podřízena Augustiánskému klášteru ve Fulneku. Za 30. leté války byla vesnice nepřáteli často pleněna. Asi 2 km severně od Gerlachova jsou dodnes znatelné závaly v dolech, ve kterých se těžil stříbronosný leštěnec olověný. Naposledy byly doly v provozu v letech 1747 - 1754. Posledním těžařem byl obchodník Z.V. Malínský z Vídně, který však brzy upadl do konkurzu. V roce 1886 vznikla kutací společnost ve Fulneku a Gerlachově, která se pokusila o obnovu dolů. Tento pokus však ztroskotal. Jinak se obyvatelstvo zaměstnávalo povětšině zemědělstvím a chovem dobytka. V obci bylo již koncem 19. století vyspělé ovocnářství a včelařství. Část občanů byla zaměstnaná v továrnách ve Fulneku. V roce 1887 byla postavena silnice k Vlkovicím a Dol. Kunčicím za 450 zlatých, v roce 1886 byl pak velkou povodní stržen jez na husím potoku. V roce 1928 byly v obci tyto spolky: již zmiňovaný sbor dobrovolných hasičů, záloženský spolek, hospodářský spolek, místní skupina německé Nordmanky. Vlivem těchto spolků byl kulturní život obce se v roce 1930 silným nacionálním zbarvením na úrovni. V této době - přesněji a demografické složení bylo následující - 703 Němců, 19 Čechů a 20 cizinců, z toho 323 mužů a 419 žen.foto1

Sbor dobrovolných hasičů v Jerlochovicích byl založen v roce 1889. V tomto roce byla také získaná ruční požární stříkačka. Motorová stříkačka byla zakoupena teprve v roce 1942, za 4000,- říšských marek. Důvodem k pozdějšímu opatření motorové stříkačky byla výstavba vodovodu s hydranty v Jerlochovicích. Připojením hadic k hydrantům bylo k dispozici okamžitě dostatečné množství vody a tlaku k hašení. Od doby založení sboru dobrovolných hasičů do jejich rozpuštění v roce 1946 hořelo v obci 13x.. Kdo byl první velitelem hasičů, není známo. Ve 30. létech jím byl Josef Michel (starosta). Posledním velitele od roku 1940 Richard Bergold, hasič tělem i duší. Přesto, že museli jerlochovičtí hasiči přijet k ohnisku požáru s ruční popř. motorovou hasičskou stříkačkou s koňmi, byli velmi pohotoví. jako koňské spřežení byly stanoveny koně sedláka Wilhelma Lipowského (naproti hasičské zbrojnice). Ve 30. letech to byli dva bělouši, kteří vzbuzovali údiv. Když zaslechli hasičskou sirénu, docválali sami k hasičské zbrojnici.

Vykládá se jedna příhoda: Ve Stachovicích hořelo. Samozřejmě přijeli jarlochovičtí hasiči i se stříkačkou na pomoc - jako spřežení oba bělouši. Ačkoliv fulnečtí hasiči již tehdy měli hasičské auto a jeli také hasit do Stachovic, byl jerlochovický sbor dříve u ohniska požáru než fulnecký sbor, i když cesta z jerlochovic do Stachovic je asi o 2 kilometry delší než z Fulneku. Na samotném místě požáru byli oba bělouši klidní a krotcí. Za zmínku stojí jěšte sdělit, že vlastník těchto dvou běloušů , Wilhelm Lipowský, byl dost razantní kočí.

                                    Doslovný překlad z brožury: Geschichte der Gemeide Gerlsdorffoto2

 

 




Samostatnost obce skončila po II. světové válce v roce 1747 kdy byly Jerlochovice správně připojeny k Fulneku již bez kolonie Nové Vrbno. Příslušela soudu a poště ve Fulneku. Avšak již v roce 1945 čeští dosídlenci pokračují v činnosti sboru dobrovolných hasičů jehož prvním předsedou se stává pan Chlopáň Stanislav, jednatelem Březovský Antonín a velitelem Sokol Leoš. Ihned začali pátrat po motorové stříkačce kterou s sebou vzali při odsunu původní obyvatelé. Objevena byla v Potštátských lesích a dovezena zpět. V současné době byla na této stříkačce značky Flader provedena oprava, ale stále se nedaří ji zprovoznit. Ruční koňská stříkačka, která v obci zůstala byla bohužel později rozebrána a podvozek byl použit dalším ze zakladatelů poválečné činnosti sboru - panem Ševčíkem z Fulneku, na pojízdný včelín. Město Brno v padesátých letech darovalo sboru hasičský speciál Ford s bočním posedem, který po dosloužení byl k nelibosti hasičů na příkaz rozebrán na tehdejší STS v Jerlochovicích. Byl to zřejmě trest za údajnou malou angažovanost po roce 1948 ve prospěch města.

V roce 1959 byla přidělena do sboru Tatra T 805 speciál, kterou slavnostně přivezli do boce pánové Hlynka Spytihněv a Hurta Jaroslav. Byl to naopak projev ocenění nejlepšímu sboru v tehdejším okrese Vítkov. Toto vozidlo je dodnes akceschopné a je zapůjčeno ve sboru v Jílovci. Po přidělení modernějšího automobilu tomuto sboru bude vráceno zpět do mateřského sboru. Prvním poválečným pokladníkem sboru se stal pan Rýdl Ladislav. Tuto funkci vykonával až do roku 1970 kdy předává pomyslnou štafetu do rukou pana Jaroslava Hoduláka. Dalšími předsedy sboru byli: Březovský Antonín, Zapletal Vratislav, Koubková Alena, zastupující předseda Stiburek Ludvík, Ivánek Antonín, Sívek Antonín, Velík Josef ml. a Hlynka Spytihněv. Ve funkcích velitelů působili: Sokol Leo, Küschner František, Horák Václav, Hlynka Zbyšek, Ivánek Antonín, Stibůrek Miroslav, Sívek Antonín, Grulich Břetislav, Růčka František ml, Němec Michal až po současného velitele pana Jurošku Reného. Členové sboru se zúčastňovali pravidelně a mohu říci, že velmi často a úspěšně mnoha soutěží na nichž byli svého času doslova postrachem, pořádali pravidelně i svou vlastní soutěž o zlatou přilbu zprvu v foto3prostoru tzv. koupaliště na husím potoku, později a vlastně až do dneška na místním hřišti. Velmi úspěšná byla práce s mládeží zejména v období let 1974 až do konce 80. let. Zásluhou tehdejších vedoucích mládeže pana Zapletala Stanislava, Kahaji Josefa, Koubka Jaroslava, Věry a Břetislava Grulichových dosahovali mladí hasiči skvělých úspěchů jako částí vítězové oblastních i okresních kol hry plamen a celoroční činnosti dorosteneckých kolektivů. Mnozí členové tehdejších mládežnických družstev jsou dnes velmi aktivní dodnes, jiní v této činnosti z různých důvodů již nepokračují. Důkazem této velmi úspěšné etapy jsou kroniky, které vám jsou kdykoliv k dispozici a nahlédnutí. Když jsem zmiňoval, že naši předchůdci v období let 1889 až 1946 zasahovali u 13. požárů v obci i poválečná historie pamatuje několik chválosti hodných  zaznamenání. Byl to zejména v r. 1950 požár na statku pana Küschnera Františka se škodou na majetku 1.200 000,- Kč který je dodnes podle pamětníků zahalen rouškou tajemství. Není jasná příčina vzniku ani to proč byl znemožněn přístup k samotnému požáru. Téměř do základů vyhořela Tošovická pila, která ležela v těsné blízkosti obce směrem na Vítkov. I zde náš sbor velmi úspěšně zasahoval. Při hašení požáru oderského zámku v lednu roku 1964 ztěžoval nejen naší jednotce situaci velmi silný mráz, který byl příčinou zamrznutí hadic a znemožnění hašení. Mohutný byl rovněž požár v bývalém u. p. RETEX, který jsme pomáhali hasit a následně likvidovat téměř 3 dny. Velmi nebezpečný byl i lesní požár v katastru Lukavce, který bezprostředně ohrožoval muniční sklad umístěný v této lokalitě. V naší obci vzniklo množství na pohled malých požárů, které však v případě pozdního zásahu mohly přerůst v tragédii. Vzpomeňme i na požár rodinného domku Oravcových, hospodářských objektů u Žábů či požár kůlen v bývalých továrních domech. Za nejzničenější událost, která naši obec postihla můžeme bez nadsázky označit povodeň v roce 1997, která se bezprostředně více či méně dotkla téměř poloviny občanů a jejich majetku. Můžeme bez nadsázky říci, že při těchto povodních šlo mnoha občanům obce o holý život. Členové našeho sboru byli osm dní nepřetržitě v akci. Pomáhali občanům likvidovat nejen přímé ale i následné škody této ničivé povodně. Zde se v celé šíři projevila nezastupitelnost a zfoto4ejména potřebnost sboru v této obci. Poslední živelnou pohromou pak byla větrná smršť, která se Jerlochovicemi prohnala na začátku Srpna  roku 2004 a vzala s sebou střechy 2. bytových jednotek a místního kostela, poničila částečně mnoho dalších střech, pomníky na místním hřbitově, vyvrátila a jinak poškodila téměř stovku stromů. I v tomto případě prokázali členové sboru svoji připravenost pomoci všem potřebným.

Toto byl stručný výčet z historie naší obce a potažmo sboru. Nemohu však závěrně nevzpomenout dvou událostí, které zásadním způsobem ovlivnili náš sbor. Byla to zejména výstavba nové garáže a zázemí pro činnost jednotky, kterou jsme slavnostně otevřeli v roce 1995. Druhou událostí je dokončení úprav kluboven  v horní části hasičské zbrojnice.

znak Jerlochovic 1.jpg
P6156914.JPG
P6156917.jpg
5.jpg
2.jpg
P6157017.jpg
P6157251.jpg
P6157277.jpg
P6086727.jpg
P6086781.jpg
P2165949.jpg
P2165954.jpg

Odkud pochází návštěvníci našich stránek?

Jerlochovice (64 | 37%)
Fulnek a okolí (35 | 20%)
Okres Nový Jičín (17 | 10%)
Česká republika (20 | 12%)
Evropa (2 | 1%)
Zbytek světa (9 | 5%)
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "3603"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one